Starček úzkolistý:

Polokeř z čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae) vysoký 30-50(-100) cm; stonek zpravidla již od země bohatě větvený, takže silnější jedinci jsou až polokulovitého tvaru; listy čárkovité, ouškatou bází přisedlé, na bázi často s několika oddálenými zuby, v paždí se svazečkem drobnějších listů; květenství je chocholík jasně žlutých úborů o průměru 2-2,5 cm, složených z trubkovitých květů v terči a 10-15 jazykovitých květů tvořících paprsek, listeny zákrovu s tmavou špičkou, stejně jako drobnější listeny zákrovečku, které jsou navíc bíle suchomázdřitě lemované; plody jsou nažky s chmýrem. Kvete velmi dlouho, od června prakticky do zámrazu (u nás do konce listopadu, v jižní Evropě kvete i v zimě). Roste na nádražích, okrajích komunikací, výsypkách a říčních náplavech, obvykle na slunných místech, ale snáší i zastínění, vyhýbá se však zapojeným porostům. Pochází z nejjižnějšího cípu Afriky, do Evropy byl zavlečen pravděpodobně s vlnou na přelomu 19. a 20. století a zpočátku rostl pouze ve Středomoří, teprve v 70. letech byl zaznamenán v Německu a v 90. letech u nás, a to v severních Čechách, kam pronikl kaňonem Labe z Německa; v současné době je stále ještě vzácný, jeví však zřetelnou tendenci k šíření podle komunikací, byl nalezen již i ve středních a východních Čechách, výskyt v západních Čechách je velmi pravděpodobný, v jižních Čechách a na Moravě patrně dosud neroste, je to však jen otázkou krátkého času.