Řeřišnice luční:

Vytrvalá bylina z čeledi brukvovitých (Brassicaceae) vysoká 15-40 cm; lodyha dutá, přímá, nevětvená nebo jen v horní části chudě větvená; přízemní listy v době květu zachovalé, řapíkaté, lichozpeřené s lístky okrouhlými, lodyžní směrem vzhůru postupně přisedají a lístky se zužují až na čárkovité; květenství je jednoduchý řídký hrozen poměrně velkých čtyřčetných květů světle růžové až fialové barvy, zřídka čistě bílé; plod je šešule. Kvete od konce dubna do června, v nejvyšších horských polohách i v červenci. Řeřišnice luční pravá (na fotografii) roste na vlhkých loukách bez rozdílu chemismu podloží, nevadí jí ani poměrně intenzívní obhospodařování; u nás je běžná na celém území od nížin do hor, řidčeji pouze na jižní Moravě. Vzácnější, statnější, o něco dříve rozkvétající poddruh řeřišnice luční velkokvětá je rostlinou lužních lesů, její rozšíření není dosud přesně zmapované, zaznamenána byla zatím v severních Čechách a na Moravě. Jako jiné rostliny z čeledi brukvovitých obsahuje látky palčivě hořké chuti a vitamín C, lze ji použít do jarních salátů místo podobně chutnající řeřichy; je to i slabá, dnes již téměř nepoužívaná léčivka s účinky pročišťujícími a povzbudivými, vhodná zejména proti jarní únavě.