Pelyněk ladní:

Vytrvalá bylina z čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae) s dřevnatějící kořenovou hlavou, ze které vyrůstají krátké olistěné přezimující výběžky a vystoupavé lodyhy dlouhé 20-80 cm, často hnědočerveně naběhlé, v horní části krátce větvené; listy jsou dělené na niťovité, prostorově rozložené úkrojky, v mládí jsou hedvábnitě chlupaté, později olysávající (rostliny na listech i lodyze trvale hedvábnitě chlupaté, rostoucí na nejteplejších a nejsušších stanovištích, bývají někdy hodnoceny jako poddruh – subsp. lednicensis). Drobné úbory jsou uspořádány v krátkých jednostranných hroznech, skládajících latovité květenství; zákrovní listeny jsou zelené nebo načervenalé, suchomázdřitě lemované, lysé nebo jen roztroušeně chlupaté; květy pouze trubkovité, velmi drobné, z úborů téměř nevyčnívající, takže lze jen obtížně pozorovat, že jsou žluté nebo načervenalé a jednopohlavné (oba typy v jednom úboru); plody jsou nažky bez chmýru. Kvete od července do října. Roste na stepních stráních, skálách, písčinách, někdy i na železničních náspech, na půdách s různou půdní reakcí, ale vždy skeletnatých, vysýchavých, s nízkým obsahem dusíku; u nás v nížinách a pahorkatinách teplejších ohlastí Čech, zejména středních a severních, a na jižní Moravě. Jako jiné pelyňky má léčivé účinky, použít lze proti žaludečním nebo očním potížím, může však také vyvolat potrat.