Rozšíření
Typický evropský druh s areálem od Španělska po východní Ukrajinu, západní Kavkaz a severozápadní Zakavkazí, také zasahuje do jižní Anglie, nejjižnějšího Švédska, střední Itálie a na Balkánský poloostrov. Ve střední Evropě je znám již od pliocénu a v evropském fosilním záznamu patří k nejhojnějším netopýrům. Velmi běžný byl ještě ve středním holocénu – z té doby pocházejí velké soubory kostí v některých horských jeskyních (zejména na Slovensku). V současné době však patří na celém areálu k druhům dosti vzácným a jeho výskyt je spíše ostrůvkovitý.

Malým počtem nálezů se řadí k nejvzácnějším netopýrům v ČR, ale jako u většiny stromových netopýrů nemusí tento dojem zcela odpovídat skutečnosti. Značně roztroušeně se patrně vyskytuje na celém území, zejména v oblastech s dostatkem listnatých a smíšených lesů a vlhčím klimatem (podhorské oblasti, Moravský kras).

Literatura
Anděra M., Horáček I. (2005): Poznáváme naše savce, 2. doplněné vydání