Netopýr ušatý:

Netopýři rodu Plecotus se od jiných netopýrů střední velikosti liší neobyčejně dlouhými boltci, které v letu drží vztyčené a otočené dopředu. Boltce jsou na čele vzájemně srostlé blanitým lemem a opatřené 18-24 příčnými svaly, s jejichž pomocí je netopýr v klidu harmonikovitě skládá nazad. Při zimování jsou boltce přiloženy k boku těla a složeny pod křídly, takže dopředu vyčnívají jen dlouhá blanitá ušní víčka (tragy). Křídla jsou krátká a široká. Oba naši zástupci rodu se pro nenápadné rozdíly odlišují obtížně, a tak není divu, že jako samostatné druhy byly rozpoznány až v 60. letech 20. století. Netopýr ušatý má ve srovnání s netopýrem dlouhouchým zřetelně širší čenich a po jeho stranách velké žlázy, vylučující zejména v době přeletů olejovitý, silně páchnoucí výměšek hnědožluté barvy. Netopýři si ho roztírají do srsti, zvláště po stranách krku i za boltci a snad si tím i označují úkryty. Ve zbarvení srsti jsou zřetelně zastoupeny hnědožluté tóny – hřbet je hnědavý, na břichu bývá srst bělavá s hnědožlutým nádechem. K dalším znakům patří zřetelně delší palec na křídle (delší než 6 mm) s dobře odlišeným drápem, dlouhé prsty na noze s hmatovými chlupy, obvykle tupěji zakončený tragus bez výraznější pigmentace a světle zbarvený, ke konci zahrocený penis. V průměru je n. ušatý o něco menší než jeho dvojník.