Ladoňka vídeňská:

Vytrvalá cibulnatá bylina z čeledi hyacintovitých (Hyacinthaceae) vysoká 5-20 cm se dvěma přízemními kápovitě zakončenými listy a jednou květonosnou lodyhou, která je na rozdíl od ostatních našich ladoněk obvykle celá načervenalá; květenství je jednostranný hrozen zaujímající nejméně 1/3, u vícekvětých exemplářů až 2/3 délky lodyhy, dolní květní stopky prodloužené; okvětní plátky jsou na líci sytě fialově modré, na bázi s bílou skvrnkou, na rubu světlejší, nazelenalé, mladá poupata až bělavá; plod je tobolka. Kvete v březnu a dubnu. Roste v teplejších a sušších lužních lesích, vlhkých dubohabřinách a nivách potoků; je nejhojnější z našich ladoněk, vyskytuje se roztroušeně hlavně v severních a středních Čechách (dolní Poohří, Polabí, České Středohoří) a na jižní Moravě (Pomoraví, Podyjí). Byla nedávno vyčleněna jako samostatný druh z komplexu ladoňky dvoulisté (Scilla bifolia L.); ladoňka dvoulistá v užším pojetí k nám nezasahuje. Lze ji použít jako léčivku např. při bronchitidě, srdečních potížích, má i diuretické účinky, její použití v lidové medicíně se však pro jeji jedovatost nedoporučuje. Zvláště chráněný druh – silně ohrožený.