Hořeček nahořklý:

Dvouletá bylina z čeledi hořcovitých (Gentianaceae) vysoká 10-35(-55) cm. Lodyha přímá, obyčejně až v horní polovině větvená; větve jsou vzpřímené, takže typická rostlina má úzce válcovitý tvar; listy vstřícné, kopinaté, přisedlé. Květenství je víceramenný vrcholík; květy (4-)5četné, kalich lysý, úzce nálevkovitý, s úzkými špičatými cípy delšími než trubka, mezi nimiž jsou zářezy tvaru uzoučkého U, vzácně V; koruna světle fialová, s trubkou delší než kalich včetně cípů, s cípy kolovitě rozloženými až polovzpřímenými; ústí korunní trubky s třásnitými přívěsky (jejich přítomností se hořečky liší od hořců); plody tobolky přesahující neopadavou korunu. Kvete od července do září, někdy dokvétá až do října. Roste v krátkostébelných trávnících, hlavně na pastvinách nebo v opuštěných lomech, v nížinách a pahorkatinách, vzácně i na horách, převážně na vápenci. Dříve se vyskytoval roztroušeně na většině území Čech a na jihozápadní Moravě, dnes již velice vzácně – mizející, podle Červeného seznamu cévnatých rostlin ČR kriticky ohrožený druh; vyhláškou MŽP je zvláště chráněn v kategorii druhů pouze silně ohrožených. – Pozn.: Podle nejnovějších poznatků jsou rostliny z Kovářské (na fotografii) vzhledově sice nejpodobnější G. amarella, avšak některými znaky (časnější doba kvetení, zvýšený podíl 4četných květů aj.) se v populaci projevuje vliv křížení možná až s dvěma dalšími druhy hořečků (G. campestris, G. germanica)