Hořčice polní:

Jednoletá řídce štětinatě chlupatá bylina z čeledi brukvovitých (Brassicaceae) vysoká 20-60 cm s přímou, nevětvenou nebo řídce větvenou lodyhou; dolní listy lyrovitě peřenoklané s velkým koncovým úkrojkem, horní listy nedělené; květenství koncový hrozen, v mládí chocholičnatě nahloučený, za plodu prodloužený; květy čtyřčetné – „křížaté“, korunní lístky sytě sírově až citronově žluté, kališní bledě žlutozelené, rozestálé (podle čehož lze za květu hořčici snadno odlišit od velmi podobné ohnice, krerá má kališní lístky přitisklé: „Ohnice ohnivě objímá, hořčice hořce rozjímá“); plod je lysá nebo jen málo chlupatá šešule. Kvete od května do října. Roste jako plevel na polích a v zahradách, na rumištích, staveništích; preferuje čerstvě vlhké, minerálně bohaté, zásadité nebo neutrální půdy, proto je vzácná v oblastech kyselých hornin, jako jsou jižní Čechy s výjimkou jejich vápencových oblastí a Českomoravská vrchovina, chybí i v horských polohách, naopak hojná až obecná je v severní polovině Čech a na Moravě. Nutno připomenout, že tento druh je jen plevel; známá pochutina se vyrábí z hořčice bílé, která se liší hustě bíle štětinatě chlupatými plody.