Durman obecný:

Statná jednoletá bylina z čeledi lilkovitých (Solanaceae), nepříjemně páchnoucí, vysoká 30-120 cm. Lodyha je přímá, bohatě rozložitě větvená; listy řapíkaté, vejčité, vykousávaně peřenolaločné; květy jednotlivé v rozsochách větví s úzce válcovitým kalichem, jehož báze vytrvává jako lem pod plodem, a s úzce nálevkovitou korunou bílé barvy (u var. tatula světle fialové; tato varieta, která se občas pěstuje a řídce zplaňuje, se pozná i podle fialové lodyhy), která se otevírá večer; plod je velká vejčitá tobolka s více než 100 ostny až 1 cm dlouhými. Kvete od července do září. Roste na rumištích, kompostech, úhorech, okrajích polí a cest, na výživných, dusíkem bohatých půdách; u nás je zdomácnělý od 18. století, jeho původní areál je nejasný, pravděpodobně pochází z jižní části Severní Ameriky; roste roztroušeně v teplejších oblastech státu. Je smrtelně jedovatý, obsahuje řadu alkaloidů, zejména daturamin, hyoscyamin, skopolamin a atropin; otrava se projevuje podobně jako u rulíku zlomocného. Dříve byl využíván v lidové medicíně proti astmatu a kašli, použití bylo ovšem spojeno se značným rizikem; pro lékařské účely se nepěstuje, někdy je pěstován v okrasných kultivarech jako solitérní letnička. V poslední době ho začínají užívat experimentující toxikomani (žvýkání semen).