Rulík zlomocný:

Statná vytrvalá bylina z čeledi lilkovitých (Solanaceae), vysoká 50-150(-180)cm. Lodyha je silná, přímá, obvykle zakončená rozvětvením na tři šikmo rozestálé větve, svírající mezi sebou i s lodyhou stejné úhly; listy kopinatě vejčité, nápadně nestejně velké; květy jednotlivé v paždí listů, zvonkovité, nící, koruna kalně hnědofialová, plody lesklé černé bobule. Kvete v červenci a srpnu. Roste na pasekách a okrajích lesních cest, v polostínu, na vlhčích, živinami bohatších, zpravidla zásaditých půdách; u nás ve vyšších pahorkatinách a v podhůří celého státu, v teplejších oblastech vzácněji, na horách pouze na Moravě. Celá rostlina je smrtelně jedovatá (odtud vědecké rodové jméno - Atropos je sudička přestřihující nit lidského života), obsahuje řadu alkaloidů, z nichž nejvýznamnější jsou atropin a hyoscyamin; nebezpečná je zejména záměna bobulí za jedlé lesní plody - pro děti může být smrtelná dávka již 3 bobule, pro dospělé 10; ještě jedovatější jsou listy, kde člověku přímá otrava nehrozí, lze se však otrávit konzumací masa nebo mléka vůči jedům odolnějších zvířat, která rulík spásla (krávy, ovce, kozy, králíci). Otrava se projevuje suchem v ústech, rozšířenými zorničkami, poruchami vidění a řeči, zrychleným pulsem, halucinacemi, excitací, která se postupně mění na ochablost přecházející do kómatu. V lékařství ho lze použít jako spasmolytikum a anestetikum, v očním lékařství se používá k rozšíření zorniček při vyšetření očního pozadí (odtud druhové jméno - bella-donna čili krásná paní - v antice si ženy zvýrazňovaly oči rulíkovými kapkami). Významné je použití atropinu jako protijedu (antidota) při zasažení nervově paralytickými chemickými zbraněmi hromadného ničení.