pestřec jižní:

S pestřecem jižním se v našich zeměpisných šířkách pravděpodobně nesetkáme. Vyrůstá v medteránní oblasti, kde se mu daří v lehkých půdách pod některými duby a borovicemi. Objevuje se na pozim a v zimě, obvykle ve skupinách, nejčastěji pod dubem pyrenejským (Quercus pyrenaica) a borovicí přímořskou(Pinus pinaster).

Stručný popis: Plodnice jsou 30-70 mm velké, nepravidelně kulovité až kyjovité, většinou hluboce zakořeněné a z větší části vyčnívající nad povrch půdy. Peridie je 3-6 mm silná, pevně kožovitá, na povrchu hladká nebo mírně zvrásnělá, za sucha rozpraskávající, okrová až zlatožlutá, často s načervenalým nádechem. Třeňová část je výrazná, někdy až 100 mm dlouhá, tvořená ze slepených myceliových provazců a substrátu. Teřich je v raném mládí bělavý, brzy narůžovělý, později nafialovělý, ve stáří se mění v šedohnědý až hnědočerný prach. Záměna je možná za jiné druhy pestřeců, ale vzhledem k výše uvedeným znakům není příliš pravděpodobná.

Využití: Všechny pestřece jsou jedovaté, některé druhy se však v menším množství využívají jako náhražka koření.