Ostružiník moruška:

Kdo si pod pojmem ostružiník představí pouze nízký keř s dlouhými šlahounovitými větvemi a černými plody, bude překvapen, neboť ostružiník moruška je jen 5-25 cm vysoká vytrvalá bylina zcela bez trnů, s jednotlivými přímými nevětvenými lodyhami vyrůstajícími z dlouhého větveného oddenku; lodyha nese jen 1-3 jednoduché, dlanitě laločnaté listy připomínající listy kontryhelu, a je zakončena jediným poměrně velkým bílým květem. Květy jsou jednopohlavné, moruška je dvoudomý druh; ze samičích květů se vyvíjí kulovité souplodí tvořené malým počtem poměrně velkých peckoviček, za zralosti žlutooranžové, objímané vzpřímenými kališními lístky. Kvete v červnu. Moruška je typický severský druh, roste v subarktickém pásu celé severní polokoule na rašeliništích, v porostech tundrových keříků nebo ve světlých lesích, vždy ve vlhku a na kyselém podloží; u nás jen na několika rašeliništích nebo zrašelinělých kosodřevinách na hřebenu Krkonoš jako glaciální relikt - je to jedna z nejjižněji položených lokalit v celé Evropě, od oblastí souvislého výskytu vzdálená asi 600 km. V Červeném seznamu cévnatých rostlin ČR je řazen mezi druhy kriticky ohrožené (C1), zákonem je chráněn v kategorii druhů silně ohrožených. Na severu, kde je místy hojný, představují jeho plody příjemně nakyslé chuti cenný zdroj vitamínu C, vyrábějí se z něj kompoty, marmelády i alkoholické nápoje, ovšem pozor – nevím jak jinde, ale v Norsku si je pro vlastní konzumaci může nasbírat každý, pro komerční účely je však sběr povolen pouze Laponcům! Pro Finsko je tak typický, že se dostal až na jejich dvoueurové mince.

Ostružiník moruška - Info na Wikipedie