muchomůrka šiškovitá (Amanita strobiliformis)

muchomůrka šiškovitá - Foto ID 17416


PravidlaPravidla a podmínky užití fotografií

PublikaceFotografie není online – nutné objednat e-mailem
Jedlé, nepříliš chutné houbyVzácné nebo chráněné houby


Kosmonosy, CZ
24.Červenec 2011

Možnost záměny za jinou houbu


muchomůrka šiškovitá:

Muchomůrka šiškovitá patří k největším zástupcům rodu Amanita. Vyrůstá od konce června do počátku října a setkat se s ní můžeme v prosvětlených listnatých lesích, parcích, lipových alejích a na dalších podobných místech.
Vyznačuje se robustními a nezaměnitelnými plodnicemi, které poznáme podle bělavě šedých klobouků, pokrytých stejně zbarvenými a snadno smytelnými bradavkami. K dalším charakteristickým znakům patří válcovitý a poměrně mohutný třeň, který je opatřený výrazně třásnitým, avšak v dospělosti pomíjivým prstenem, dále jemně vláknitá šupinkatá hlíza na bázi, a v neposlední řadě také okraj klobouku, který je po celém obvodu často zdobený jemnými útržky véla. Záměna za nějaký jiný druh houby není příliš pravděpodobná. Zaměnit bychom ji mohli snad jen za muchomůrku ježohlavou (Amanita echinocephala), případně za muchomůrku Vittadiniho (Amanita vittadinii).

Využití: Přestože je jedlá, ke konzumaci se vzhledem k jejímu vzácnému výskytu nedoporučuje.



muchomůrka šiškovitá - Fotografie (8):
(Amanita strobiliformis)
Foto ID 19301
(Amanita strobiliformis)
Foto ID 19294
(Amanita strobiliformis)
Foto ID 19289
(Amanita strobiliformis)
Foto ID 17419
(Amanita strobiliformis)
Foto ID 17418
(Amanita strobiliformis)
Foto ID 17417
(Amanita strobiliformis)
Foto ID 17415
(Amanita strobiliformis)
Foto ID 16185


muchomůrka šiškovitá - Možnost záměny za jinou houbu:

Jedlé houbyVzácné nebo chráněné houby

muchomůrka Vittadiniho (Amanita vittadinii):

Liší se od sebe jiným povrchem klobouku, jiným třeněm a odlišným pachem dužniny. Muchomůrku šiškovitou poznáme také podle robustnějších plodnic, jejichž klobouk není pokrytý odstátými šupinami.

Nejedlé houbyVzácné nebo chráněné houby

muchomůrka ježohlavá (Amanita echinocephala):

Liší se od sebe především jiným povrchem klobouku a jinou barvou lupenů. Muchomůrku ježohlavou charakterizují jehlanovité bradavky na povrchu klobouku a jemný nazelenalý nádech v bělavých lupenech. Muchomůrka šiškovitá mívá lupeny bělavé až bělavě krémové a její povrch klobouku zdobí přitisklé bradavky.





Pravidla použití fotografií
Online fotografie | Kontakt
Houbařské přednášky:
Houbařské přednášky

  Pro prohlížení fotografií doporučujeme celoobrazovkové zobrazení - klávesa F11.