bělolanýž obecný:

Bělolanýž obecný vyrůstá v zemi nebo jen těsně nad povrchem a proto bývá podobně jako další podzemky často přehlížený. Nalézt jej můžeme především při okrajích cest, kde plodnice často vykukují nad povrch. Daří se mu v hlinitopísčitých půdách v listnatých i jehličnatých lesích a setkat se s ním můžeme od července do října.

Poznáme jej podle nepravidelných hlízovitých, špinavě bělavých až hnědých plodnic, které mohou dorůstat až do velikosti 150 mm! Jsou dosti tvrdé a hutné a vyznačují se častým rozpraskáváním pokožky. Na řezu bývají bělavé a nepravidelně žilnaté. Záměna za nějaký jiný druh není příliš pravděpodobná.

Kuchyňské využití: Mladší plodnice se dají krájet na plátky a orestovat na másle, případně se suší a rozemílají na houbový prášek. Starší plodnice nepříjemně páchnou po myšině a ke konzumaci se nedoporučují.