Rys ostrovid:
Statná kočkovitá šelma s vysokýma nohama a krátkým, jakoby uťatým ocasem. Místy až 3,5 cm dlouhá a v zimě hustá srst je rezavohnědá až šedožlutá s více či méně výraznými hnědočernými skvrnami. Středem hřbetu se táhne podélný tmavý pruh, rovněž kobec ocas je černý. Břicho bývá světlejší až bílé. Okraje ušních boltců lemují štětičky prodloužených chlupů a u některých jedinců se na lících srst protahuje v tzv. licousy. Samice mají 3 páry mléčných bradavek.
Rozšíření
Původně obýval lesní oblasti ve značné části Eurasie a Severní Ameriky, v současnosti se v Evropě souvisleji vyskytuje hlavně na severu Ruska, ve Finsku, Skandinávii, v Karpatech a na Balkáně. Na řadě míst je však znovu vysazován, a tak se jeho areál opět zvětšuje (např. Alpy, Jura, Vogézy, Dinárské hory). Podobně je tomu i u nás.
V Čechách byla původní populace vyhubena v 19. století; obvykle se uvádí ulovení posledního rysa v r. 1835 na Táborsku, ale je i několik pozdějších údajů až do r. 1894. V letech 1950-1961 se zdržoval odkudsi zatoulaný na Šumavě a po r. 1970 se několik vysazených jedinců usídlilo na bavorské straně Šumavy. Na Moravě rys ve skutečnosti vyhuben nikdy nebyl, neboť do Moravskoslezských Beskyd a okolních pohoří se jednotlivě zatoulával ze slovenských Karpat i poté, co jinde u nás vymizel. K zásadními zlomu ve vývoji našich populací došlo po úspěšném vypuštění 17 či 18 jedinců karpatského původu na Šumavě v 80. letech 20. století. Reaklimatizace se navíc časově shodovala s nárůstem početnosti rysů na Slovensku, což mělo příznivou odezvu i v obnově osídlení v moravsko-slezské části Západních Karpat a východních Sudet. V současné době se rys trvale vyskytuje na jihozápadě Čech od Českého lesa přes Pošumaví po Novohradské hory, odkud příležitostně proniká i do Slavkovského lesa, Doupovských hor i Brd (ještě nedávno se také objevoval v oblasti Labských pískovců), dále žije v Jeseníkách, Moravskoslezských Beskydech, Vsetínských vrších a Javorníkách. Stávající početnost se odhaduje na 70-100 dospělých jedinců, ale situace se rychle mění, přičemž v 90. letech 20. století se pohybovala mezi 100-150 jedinci, hlavním problémem ochrany rysa se stává pytlácký lov.
Literatura
Anděra M., Horáček I. (2005): Poznáváme naše savce, 2. doplněné vydání
Další fotografie:
Rys ostrovid
(Lynx lynx)
Foto č. 16389
Rys ostrovid
(Lynx lynx)
Foto č. 7650
Rys ostrovid
(Lynx lynx)
Foto č. 7649
Rys ostrovid
(Lynx lynx)
Foto č. 7648
Rys ostrovid
(Lynx lynx)
Foto č. 7647
Rys ostrovid
(Lynx lynx)
Foto č. 7646
Rys ostrovid
(Lynx lynx)
Foto č. 7645
Rys ostrovid
(Lynx lynx)
Foto č. 7643
Rys ostrovid
(Lynx lynx)
Foto č. 7465
Fotografie č. 6612
klikněte pro zvětšení
fotky
Fotografie č. 3996
klikněte pro zvětšení
fotky
Fotografie č. 3995
klikněte pro zvětšení
fotky
Fotografie č. 3994
klikněte pro zvětšení
fotky
Fotografie č. 3993
klikněte pro zvětšení
fotky
Fotografie č. 947
klikněte pro zvětšení
fotky
Fotografie č. 783
klikněte pro zvětšení
fotky
Fotografie č. 782
klikněte pro zvětšení
fotky
-
V případě zájmu o publikační či reklamní použití fotografií lze využít formulář pro objednání, nebo kontaktovat přímo autora.
-
Fotografie z těchto stránek můžou posloužit k volnému prohlížení,
jako školní pomůcky na školních výletech
, k poznávání a určování krás naší přírody, nebo k přeposlání s vlastním vzkazem ve tvaru elektronické pohlednice.
- Pokud máte zájem o
digitální fotoaparáty, digitální zrcadlovky nebo levnější Canon, Nikon, Olympus foto techniku
, podívejte se do Fotobazaru.
-
Pokud byste měli nějakou otázku, zkuste se podívat do Všeobecných informací, jestli nenajdete svou odpověď zde.