Rozšíření
Původně obýval lesní oblasti ve značné části Eurasie a Severní Ameriky, v současnosti se v Evropě souvisleji vyskytuje hlavně na severu Ruska, ve Finsku, Skandinávii, v Karpatech a na Balkáně. Na řadě míst je však znovu vysazován, a tak se jeho areál opět zvětšuje (např. Alpy, Jura, Vogézy, Dinárské hory). Podobně je tomu i u nás.

V Čechách byla původní populace vyhubena v 19. století; obvykle se uvádí ulovení posledního rysa v r. 1835 na Táborsku, ale je i několik pozdějších údajů až do r. 1894. V letech 1950-1961 se zdržoval odkudsi zatoulaný na Šumavě a po r. 1970 se několik vysazených jedinců usídlilo na bavorské straně Šumavy. Na Moravě rys ve skutečnosti vyhuben nikdy nebyl, neboť do Moravskoslezských Beskyd a okolních pohoří se jednotlivě zatoulával ze slovenských Karpat i poté, co jinde u nás vymizel. K zásadními zlomu ve vývoji našich populací došlo po úspěšném vypuštění 17 či 18 jedinců karpatského původu na Šumavě v 80. letech 20. století. Reaklimatizace se navíc časově shodovala s nárůstem početnosti rysů na Slovensku, což mělo příznivou odezvu i v obnově osídlení v moravsko-slezské části Západních Karpat a východních Sudet. V současné době se rys trvale vyskytuje na jihozápadě Čech od Českého lesa přes Pošumaví po Novohradské hory, odkud příležitostně proniká i do Slavkovského lesa, Doupovských hor i Brd (ještě nedávno se také objevoval v oblasti Labských pískovců), dále žije v Jeseníkách, Moravskoslezských Beskydech, Vsetínských vrších a Javorníkách. Stávající početnost se odhaduje na 70-100 dospělých jedinců, ale situace se rychle mění, přičemž v 90. letech 20. století se pohybovala mezi 100-150 jedinci, hlavním problémem ochrany rysa se stává pytlácký lov.

Literatura
Anděra M., Horáček I. (2005): Poznáváme naše savce, 2. doplněné vydání

Rys ostrovid v dalších jazycích:

LAT: Lynx lynx, SK: Rys ostrovid