Rukevník východní:

Dvouletá až víceletá bylina z čeledi brukvovitých (Brassicaceae) vysoká 30-120 cm, lysá nebo jen řídce chlupatá, s bradavkovitými přisedlými nebo krátce stopkatými načervenalými žlázkami, nepříjemného zápachu (zejména jdete-li v horkém letním dnu podle většího porostu); lodyha přímá, v horní části bohatě větvená; listy kracovité, peřenodílné, matně tmavozelené; žluté čtyřčetné květy jsou v bohatých hroznech, za plodu se prodlužujících; plod je šikmo nesouměrně vejčitá šešulka s krátkým silným zobánkem a bradavkovitými hrbolky, obsahující jen 1-2 semena – její tvar je v rámci čeledi ojedinělý a plně postačí k bezpečnému odlišení od všech ostatních našich statných žlutokvětých brukvovitých rostlin. Kvete od května do srpna. Roste na ruderálních stanovištích, na železničních a silničních náspech, navigacích, navážkách, nádvořích průmyslových a zemědělských objektů, někdy i jako polní plevel; pochází z Asie (patrně z Arménské vysočiny), k nám byl zavlečen ve druhé polovině 19. století, zejména po 2. světové válce se invazně šíří podle komunikací zvláště v okolí velkých měst a důležitých dopravních uzlů (Praha, Plzeň, Brno, Olomouc, Hranice, Ostrava), v severozápadních Čechách a středním Polabí – zatím jen v teplejších oblastech státu, ale jeho další šíření se předpokládá, je na seznamu karanténních plevelů. Je živinami i vitamínem C dosti bohatý, mladé listy lze použít syrové do salátu, starší listy a poupata se upravují vařením; je to i dobrá medonosná rostlina.