Rejsec vodní:

Největší zástupce našich rejskovitých, dobře přizpůsobený k životu poblíž vod. Jeho tělo pokrývá hustá a jemná srst udržovaná kožními žlázami v mastném stavu. Na 1 cm2 kůže připadá asi 18-20 tisíc chlupů, které při ponoření do vody zachytí množství bublinek vzduchu a tvoří výbornou izolační vrstvu. Ve vodě pak spíš připomíná stříbrnou kouli než černobíle zbarveného rejsce. Na hřbetě je sytě černý, někdy i se slabě stříbřitým nádechem, naproti tomu spodní strana je světlá, žlutobílá nebo šedavá. Na krku i mezi předními končetinami se někdy objevují černé skvrny a ostatně ani melanističtí jedinci s tmavým břichem nejsou (zvláště v některých oblastech) příliš velkou vzácností. Zadní chodidla a prsty na nich lemují zvláštní tuhé, asi 4-5 mm dlouhé brvy, které zvětšují plochu tlapek při veslování. Podle nich lze rejsce vodního spolehlivě rozeznat. Navíc mají chodidla tmavou, zpravidla černou barvu. Podobný nápadný brvitý kýl je u dospělých jedinců i na ocase.

Rozšíření
Vyskytuje se od severní a západní Evropy včetně Anglie (v Irsku chybí) až po střední Sibiř (jezero Bajka), odděleně žije i na Dálném východě (ústí Amuru) a na Sachalinu.

V ČR ho zastihneme kdekoliv od nížin do hor.

Literatura
Anděra M., Horáček I. (2005): Poznáváme naše savce, 2. doplněné vydání