Řebříček bertrám:

Vytrvalá bylina z čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae) vysoká 25-100 cm s dlouze plazivým oddenkem, tak nepodobná známému řebříčku obecnému, že laika ani nenapadne řadit ho rovněž do tohoto rodu. Lodyha je přímá nebo krátce vystoupavá, nevětvená nebo v horní části větvená; listy přisedlé, s čepelí na rozdíl od všech ostatních našich řebříčků celistvou, čárkovitě kopinatou, s ostře pilovitým okrajem; úbory jsou uspořádány v chudé chocholičnaté latě a jsou největší z našich řebříčků, okolo 15 mm v průměru – to díky nápadně velkým bílým okrajovým jazykovitým květům, na vrcholu 3zubým; plod je nažka. Kvete od července do září, dokvétat může až do zámrazu. Roste v porostech vyšších bylin na vlhkých loukách, prameništích, březích tekoucích i stojatých vod, druhotně v silničních příkopech a okolí zahrad, kde bývá pěstován a často zplaňuje (proto je také velmi obtížné rozlišit jeho přirozený a druhotný výskyt); u nás poměrně hojně v podhorských a horských oblastech až do výšky 900 m, jinde roztroušeně až vzácně, v nejteplejších a nejsušších oblastech chybí. Často se pěstuje jako okrasná rostlina v několika kultivarech včetně plnokvětých. Je to léčivka s účinky podobnými řebříčku obecnému, ale ještě silnějšími – užívá se vnitřně např. při potížích trávicí, vylučovací a oběhové soustavy, proti kašli nebo k tlumení bolestí při menstruaci, zevně na špatně se hojící rány; je ho ale nutno užívat opatrně, neboť ve vyšších dávkách může vyvolat nervové poruchy, v časných fázích těhotenství potrat, a u citlivých osob jeho šťáva na přímém slunečním světle kožní záněty.