Prvosenka vyšší pravá:

Vytrvalá bylina z čeledi prvosenkovitých (Primulaceae) vysoká 10-30 cm s přízemní růžicí podlouhlých svraskalých listů a několika bezlistými chlupatými stvoly zakončenými převislým jednostranným okolíkem žlutých květů; kalichy jsou bledě zelené se syteji zelenými hranami, úzce zvonkovité, ke korunní trubce přitisklé – již podle tohoto jediného znaku ji lze bezpečně odlišit od často (a zbytečně) zaměňované prvosenky jarní , která má kalichy široké, od korunní trubky odstávající; úzká korunní trubka se nahoře rozšiřuje a dělí v 5 cípů, které jsou rozložené do plochy nebo jen mělce miskovitě k sobě skloněné, mají sírově žlutou barvu se sytěji žlutou až oranžovou skvrnou na bázi a jsou nevonné; plod je tobolka. Kvete od března do května. Roste na horských loukách, v suťových lesích a ve vlhčích bučinách, v údolích řek a potoků, podle nichž může sestupovat i do nižších poloh; u nás v chladnějších polohách roztroušeně až dosti hojně, místy ale chybí (např. v Novohradských horách a větší části Krkonoš), v teplých oblastech je vzácná (zvláštností je její bohatý výskyt na několika lokalitách na Hané). Je to léčivka se stejným účinkem jako prvosenka jarní, ale obsah účinných látek má o něco nižší. Dříve byla tzv. částečně chráněna, tj. směla se trhat, ale ne vyrývat, na současném seznamu zvláště chráněných druhů není.
Pozn.: Rozeznání sterilních růžic prvosenky jarní a vyšší bývá obtížné; nejlépe se mi osvědčil znak, podle kterého je rozezná i slepý; není v žádném klíči, ale až dosud mě nezklamal: přejeďte prstem zespodu po středním žebru listu – jestli je zcela hladké, je to prvosenka jarní, pokud je štětinatě srstnaté, je to prvosenka vyšší.