Jitrocel prostřední:

Vytrvalá bylina z čeledi jitrocelovitých (Plantaginaceae) s 1-3 přízemními růžicemi vejčitých, k zemi přitisklých listů s krátkým řapíkem (u výrazně teplomilné subsp. longifolia neboli stepposa jsou listy vystoupavé až vzpřímené, užší, s řapíkem zdéli čepele), které jsou v mládí hustě bělavě chlupaté, později olysávající; lodyhy vyrůstají z boku v počtu 3-7 z jedné růžice, jsou krátce vystoupavé, asi 10-25(-50 u subsp. longifolia) cm vysoké, bezlisté, zvláště v horní části přitiskle chlupaté, s krátkým hustým koncovým klasem; květy drobné, čtyřčetné, trubkovité, s bělavě prosvítavými do plochy rozloženými cípy; dlouze vyčnívající tyčinky mají nitky obvykle světle fialové, prašníky bělavé; plod je tobolka. Kvete od května do září. Dobře snáší sešlap, proto roste často v trávnících v obcích a podle cest, dále na pastvinách, mezích, kamenitých stráních až stepního charakteru (subsp. longifolia prakticky jen tam), méně často na rumištích a náspech; u nás roztroušeně až hojně po celém území s výjimkou nejvyšších poloh. Je to léčivka s podobnými účinky jako u jitrocelu kopinatého a většího, tzn. především hojení ran (odtud jméno – zaceluje zjitřené rány), lze ho použít i na odkašlání, semena mají projímavý účinek a snižují hladinu cukru v krvi.