Jetel plazivý:

Vytrvalá bylina z čeledi bobovitých (Fabaceae) s poléhavou, v uzlinách kořenující, až 30 cm dlouhou lodyhou, ze které směrem vzhůru vyrůstají dlouze řapíkaté trojčetné listy (občas zmnožené – známé čtyřlístky nesoucí štěstí, vzácněji i vícečetné), a hlávkovitá květenství na stopkách ještě delších, takže převyšují listy; hlávka je tvořena obvykle 40-80 bílými nebo smetanovými, vzácněji narůžovělými květy, které se po odkvětu sklápějí dolů a hnědnou; plod je lusk. Kvete od května do října, dokvétat může až do zámrazu. Roste na loukách, pastvinách, sídlištních trávnících, hřištích, okrajích cest, sešlapávaných a ruderalizovaných plochách, nesnáší trvalé zastínění; u nás je na celém území běžný. Pěstuje se v několika kultivarech jako výborná pícnina a medonosná rostlina, význam má i jako zelené hnojení, neboť stejně jako ostatní bobovité ostliny díky hlízkovým baktériím na svých kořenech obohacuje půdu dusíkem. Je to i léčivka, nálev z jeho květenství se užívá např. při průjmu, cukrovce nebo lymfatických onemocněních, zevně na hnisající rány. V květomluvě znamená „Příteli, tvá láska mi dala vše“, čtyřlístek pak „Spolu budeme šťastni“.