hřib smrkový:

Asi se u nás nenajde houbař, který by tuto houbu neznal a kterého by nepotěšil její nález. Hřib smrkový nevyrůstá pouze pod smrky, nalézt jej můžeme také pod různými listnáči, takže by mu spíše slušel název hřib obecný. Setkat se s ním můžeme nejdříve v červnu, nejčastěji však roste od srpna do října a výjimečně se dá nalézt ještě počátkem prosince. Objevuje se místy velmi hojně a je to vyloženě společenský tvor. Málokdy se stane, že vyroste osamoceně a obvykle jej z povzdálí pozoruje několik jeho sourozenců.
Je vcelku snadno poznatelný a i když jej někteří houbaři zaměňují za hřib dubový, dá se poznat podle povrchu klobouku. Hřib smrkový se vyznačuje hladkým kloboukem, který se po dešti krásně leskne, kdežto hřib dubový má klobouk jemně plstnatý a když zaprší tak se neleskne.

Oba tyto druhy patří mezi pravé bílé hřiby. Jsou to velmi chutné houby, ale bohužel nechutnají pouze nám a s oblibou si na nich pochutnávají také slimáci a červi. Jejich kuchyňské využití je opravdu pestré. Můžeme je využít do omáček, pod maso, do polévek, naložit do kyselého nálevu, nebo nasušit.