Zaměnit bychom ji mohli za jedlé druhy, konkrétně za hlívu plicní, hlívu dubovou, některé líhy, případně za pařezník pozdní. Objevuje se nejdříve v září, nejčastěji na ni ovšem narazíme v listopadu nebo počátkem prosince a setkat se s ní můžeme ještě v březnu.

Popis: Klobouk 5 -25cm široký, lasturovitý, tmavohnědý, tmavě šedý nebo modrofialový; sbíhavé bílé až nahnědlé lupeny; bělavý a krátký, někdy téměř chybějící třeň, bílá dužnina a příjemná chuť i vůně.
Kuchyňské využití: Hlíva ústřičná je všestranně využitelná, lze z ní připravit znamenitou dršťkovou nebo bramborovou polévku, chutná je v různých omáčkách, v rizotu a v salátech. Z klobouků jsou velmi dobré řízky, které však důkladně prosmažíme, protože jsou tužší konzistence. Hlíva je vhodná také k nakládání, její plodnice totiž v nálevu nešlemovatí a mají výbornou chuť.

Prospěšnost hlívy ústřičné: Vyznačuje se ojedinělou kombinací zdravotně prospěšných látek, jakými jsou například některé vitamíny (především z řady B), dále minerály, proteiny, steroly, aminokyseliny, mastné kyseliny a potřebné stopové prvky (Fe, K, P, Na, Zn, Se, Cr, Cu, B, I). Vůbec nejvýznamnější složkou hlívy jsou ale glukany, konkrétně Beta 1,3/1,6 D glukany a nezanedbatelnou složkou tvoří houbová vláknina. Hlíva ústřičná byla důkladně prozkoumána a její příznivé účinky na lidský organismus jsou prokázané.
Významným způsobem upravuje hladinu cholesterolu v krvi, upravuje krevní tlak, odstraňuje bolesti u některých kloubových onemocnění, odstraňuje bradavice virového původu a její pravidelná konzumace představuje výbornou prevenci proti nebezpečným civilizačním onemocněním a úlevu alergikům nebo astmatikům. Navíc bývá dokonce využívána při chemoterapiích, protože zmírňuje jejich nepříjemné vedlejší účinky.
Co vlastně způsobuje její zázračné účinky? Je to jednoduché, její kouzlo tkví ve významném posilování imunitního systému.

Poměrně jednoduchým a nejlevnějším způsobem využití této houby je její vypěstování. Je zbytečné kupovat v lékárnách drahé preparáty, kterých je na trhu skutečně velmi mnoho. Stačí když se zaměříme na čistý hlívový prášek, který si pořídíme z nasušené hlívy. Hlívu můžeme pěstovat dvěma způsoby, buď na pytlích se slámou (intenzivní způsob) nebo na špalkách se dřevem (extenzivní způsob). Intenzivní způsob je rychlejší a jednodušší, při pěstování na špalkách však máme výhodu dlouhodobějších výnosů.

Intenzivní způsob: Při tomto pěstování potřebujeme řezanou pšeničnou slámu, polyethylenový pytel a sadbu hlívy ústřičné. Pšeničná sláma by neměla být napadena plísněmi a neměla by být starší 2 let. Pytel můžeme zvolit i jiný, neměl by však být moc slabý. Doporučuje se pytel průhledný o rozměrech zhruba 150 x 100 cm. Sadbu hlívy ústřičné zakoupíme ve vybraných prodejnách pro zahrádkáře. Hlívu můžeme pěstovat venku, ale i ve vhodné místnosti. Venku volíme nějaké zastíněné místo, přičemž ideální je pytel zavěsit pod nějaký strom. Pokud pěstujeme hlívu v místnosti, je třeba zachovat stálou teplotu zhruba okolo +18 stupňů Celsia a zavěsit pytel na místo s osvětleným rozptýleným, denním světlem.

POSTUP: Nejdříve je nutné spařit slámu, kterou napěchujeme do nějaké čisté nádoby, nejlépe do sudu a zalijeme horkou vodou (o teplotě asi +80 stupňů), tak aby byla celá ponořena. Sud utěsníme a vodu v něm ponecháme minimálně 12 hodin. Poté si připravíme čistý, nepoužitý pytel, do kterého střídavě vkládáme část spařené slámy a část rozdrolené sadby. Pytel celý naplníme a řádně stlačíme, odstřihneme spodní rohy, tak aby mohla odtéct přebytečná voda ze slámy, zavážeme jej a zavěsíme na vhodné místo. Pokud nezačne do týdne prorůstat, doporučuje se umístit jej na jeden den do chladnějšího prostředí a navodit mu takzvaný tepelný šok. Zhruba po 15 dnech pytel prořežeme asi 8-10 křížovými zářezy, 4 x 4cm po celém obvodu. Přibližně za 14 dní by se měly z těchto zářezů objevovat první plodnice. Hlíva vyrůstá především v trsech, které z pytle neodřezáváme, nýbrž vykrucujeme. Trsy plodnic vykroutíme vždy celé, bez ohledu na to, zda jsou v trsu ještě malé plodničky. Po sklizni (vlně) občas pytel zvlhčíme a v případě potřeby zvlhčujeme rozprašovačem i plodnice. Zhruba po 2 týdnech přichází další vlna, což se ještě jednou, či dvakrát opakuje. V případě správného postupu a při vhodných podmínkách můžeme z jednoho pytle sklidit až 5 kilogramů čerstvých hub.

Extenzivní způsob: V tomto případě nevyužíváme slámu, nýbrž čerstvě nařezané špalky. Šíře špalků by měla být okolo 20 cm a délka 50-70 cm. Nejvhodnější je bukové dřevo, využít se ovšem dá i dřevo topolů, jívy, ořešáků a jiných listnáčů. POTŘEBY: Větší polyethylenový pytel, prkénko, špalky a sadba hlívy ústřičné.
POSTUP: Nejprve si připravíme špalky, které alespoň na jeden den namočíme do vody. Poté do nich vyřízneme zářezy, případně vyvrtáme otvory a tato místa naplníme rozdrolenou sadbou hlívy ústřičné. Zářezy i vývrty zakapeme voskem nebo přelepíme páskou. Takto upravené špalky připevníme na prkénko probité třemi až čtyřmi hřebíky, posypané sadbou a vložené na dno většího polyethylenového pytle. Sadbu nasypeme rovněž na horní řezné plochy špalků a pytel uzavřeme. Do jednoho pytle vkládáme zhruba 2-3 špalky. Následně pytle se špalky uložíme do teplé, tmavé místnosti a necháme hlívu 2 až 3 měsíce dřevem prorůstat. Po tomto období špalky vyjmeme z pytle a spodní řeznou plochou je zasadíme do připravených jamek, tak aby byly dvě třetiny dřeva pod povrchem. Jamky je vhodné vyhloubit do nějakého tvaru, když hlíva špalky obrůstá, působí to velmi esteticky. Plodnice se v tomto případě objevují zpravidla na jaře a na podzim, po dobu maximálně 5 let, v závislosti na tvrdosti dřeva. V letních měsících a v období sucha se doporučuje špalky vydatně zalévat.

Vypěstovanou hlívu, kterou nespotřebujeme, můžeme nasušit. Sušíme ji při maximální teplotě do 40 stupňů Celsia a dobře nasušenou ji rozemeleme.
Pravidelným užíváním hlívového prášku posilujeme svůj imunitní systém.
Dávkování: Při prevenci půl až jednu čajovou lžičku denně, při některých obtížích maximálně 1 a půl čajové lžičky. Prášek vmícháme do jogurtu nebo umístíme do želatinových kapslí.