hlíva ústřičná (Pleurotus ostreatus)

hlíva ústřičná - Foto č. 20094


PublikaceObjednat
Jedlé, velmi chutné houbyLéčivé a zdravotně prospěšné houby


Okolí Mělníka, CZ
12.Listopad 2013

Možnost záměny za jinou houbu


hlíva ústřičná:

Hlíva ústřičná vyrůstá na pařezech a kmenech nejrůznějších listnáčů, vyhledává lokality bohatší na vláhu, místa podél vodních toků, lužní lesy, údolí a jiné podobné lokality. Vyhovuje jí především buk, dub, ořešák a jíva, ale objevit jí můžeme i na jiných dřevinách, vzácně dokonce i na jehličnanech. Objevuje se nejdříve v září, nejčastěji na ni ovšem narazíme v listopadu nebo počátkem prosince a setkat se s ní můžeme ještě v březnu.

Popis: Klobouk 50-250 mm široký, lasturovitý, tmavohnědý, tmavě šedý nebo modrofialový; lupeny sbíhavé, bílé, později až nahnědlé; třeň bělavý a většinou krátký, někdy téměř chybějící; dužnina bělavá s příjemnou chutí a vůní.
Záměna je možná za jiné jedlé druhy, konkrétně za hlívu plicní (Pleurotus pulmonarius), hlívu nálevkovitou (Pleurotus cornucopiae), některé líhy (Lyophyllum), a případně za pařezník pozdní (Panellus serotinus).

Kuchyňské využití: Hlíva ústřičná patří mezi všestranně využitelné houby. Můžeme z ní připravit znamenité řízky, dršťkovou nebo bramborovou polévku, chutná je v různých omáčkách, rizotu, salátech a masitých pokrmech, a vzhledem k tomu, že její plodnice v nálevu nešlemovatí, je vhodná také k nakládání.

Jiné využití: Poměrně jednoduchým a nejlevnějším způsobem využití této houby je její vypěstování. Je zbytečné kupovat v lékárnách drahé preparáty, kterých je na trhu skutečně velmi mnoho. Stačí, když se zaměříme na čistý hlívový prášek, který si pořídíme z nasušených plodnic. Hlívu sušíme při maximální teplotě do 40 stupňů Celsia a dobře vysušenou ji rozemeleme na prášek. Pravidelným užíváním hlívového prášku posilujeme svůj imunitní systém. Hlíva se vyznačuje ojedinělou kombinací zdravotně prospěšných látek, jakými jsou například některé vitamíny (především z řady B), dále minerály, proteiny, steroly, aminokyseliny, mastné kyseliny a potřebné stopové prvky (Fe, K, P, Na, Zn, Se, Cr, Cu, B, I). Vůbec nejvýznamnější složku hlívy tvoří glukany, konkrétně Beta 1,3/1,6 D glukany a velmi prospěšná je také její vláknina. Hlíva ústřičná byla důkladně prozkoumána a její příznivé účinky na lidský organismus jsou prokázané. Významným způsobem upravuje hladinu cholesterolu v krvi, upravuje krevní tlak, odstraňuje bolesti u některých kloubových onemocnění, odstraňuje bradavice virového původu a její pravidelná konzumace představuje výbornou prevenci proti nebezpečným civilizačním onemocněním a úlevu alergikům nebo astmatikům. Bývá dokonce využívána při chemoterapiích, protože zmírňuje jejich nepříjemné vedlejší účinky. Její kouzlo tkví ve významném posilování imunitního systému.
Dávkování: Při prevenci půl až jednu čajovou lžičku denně, při některých obtížích maximálně 1 a půl čajové lžičky, rozdělené ve 3 dávkách. Prášek vmícháme do jogurtu nebo umístíme do želatinových kapslí.
Upozornění: Dávku nepřekračujeme, větší množství způsobuje nevolnost!

Způsoby pěstování: Hlívu můžeme pěstovat dvěma způsoby. Buď na pytlích se slámou (intenzivní způsob) nebo na špalkách se dřevem (extenzivní způsob). Intenzivní způsob je rychlejší a jednodušší, při pěstování na špalkách však máme výhodu dlouhodobějších výnosů.

INTENZIVNÍ ZPŮSOB PĚSTOVÁNÍ: Při tomto pěstování potřebujeme řezanou pšeničnou slámu, polyethylenový pytel a sadbu hlívy ústřičné. Pšeničná sláma by neměla být napadena plísněmi a neměla by být starší 2 let. Pytel můžeme zvolit i jiný, neměl by však být moc slabý. Doporučuje se pytel průhledný o rozměrech zhruba 150 x 100 cm. Sadbu hlívy ústřičné zakoupíme ve vybraných prodejnách pro zahrádkáře. Hlívu můžeme pěstovat venku, ale i ve vhodné místnosti. Venku volíme nějaké zastíněné místo, přičemž ideální je pytel zavěsit pod nějaký strom. Pokud pěstujeme hlívu v místnosti, je třeba zachovat stálou teplotu zhruba okolo +18 stupňů Celsia a zavěsit pytel na místo s rozptýleným, denním světlem.
POSTUP: Nejdříve je nutné spařit slámu, kterou napěchujeme do nějaké čisté nádoby, nejlépe do sudu a zalijeme horkou vodou (o teplotě asi +80 stupňů), tak aby byla celá ponořena. Sud utěsníme a vodu v něm ponecháme minimálně 12 hodin. Poté si připravíme čistý, nepoužitý pytel, do kterého střídavě vkládáme část spařené slámy a část rozdrolené sadby. Pytel celý naplníme a řádně stlačíme, odstřihneme spodní rohy, tak aby mohla odtéct přebytečná voda ze slámy, zavážeme jej a zavěsíme na vhodné místo. Pokud nezačne do týdne prorůstat, doporučuje se umístit jej na jeden den do chladnějšího prostředí a navodit mu takzvaný tepelný šok. Zhruba po 15 dnech pytel prořežeme asi 8-10 křížovými zářezy, 4 x 4cm po celém obvodu. Přibližně za 14 dní by se měly z těchto zářezů objevovat první plodnice. Hlíva vyrůstá především v trsech, které z pytle neodřezáváme, nýbrž vykrucujeme. Trsy plodnic vykroutíme vždy celé, bez ohledu na to, zda jsou v trsu ještě malé plodničky. Po sklizni (vlně) občas pytel zvlhčíme a v případě potřeby zvlhčujeme rozprašovačem i plodnice. Zhruba po 2 týdnech přichází další vlna, což se ještě jednou nebo dvakrát opakuje. V případě správného postupu a při vhodných podmínkách můžeme z jednoho pytle sklidit až 5 kilogramů čerstvých hub.

EXTENZIVNÍ ZPŮSOB PĚSTOVÁNÍ: V tomto případě nevyužíváme slámu, nýbrž čerstvě nařezané špalky. Šíře špalků by měla být okolo 20 cm a délka 50-70 cm. Nejvhodnější je bukové dřevo, využít se ovšem dá i dřevo topolů, jívy, ořešáků a jiných listnáčů.

POTŘEBY: Větší polyethylenový pytel, prkénko, špalky a sadba hlívy ústřičné.
POSTUP: Nejprve si připravíme špalky, které alespoň na jeden den namočíme do vody. Poté do nich vyřízneme zářezy, případně vyvrtáme otvory a tato místa naplníme rozdrolenou sadbou hlívy ústřičné. Zářezy i vývrty zakapeme voskem nebo přelepíme páskou. Takto upravené špalky připevníme na prkénko probité třemi až čtyřmi hřebíky, posypané sadbou a vložené na dno většího polyethylenového pytle. Sadbu nasypeme rovněž na horní řezné plochy špalků a pytel uzavřeme. Do jednoho pytle vkládáme zhruba 2-3 špalky. Následně pytle se špalky uložíme do teplé tmavé místnosti a necháme hlívu 2 až 3 měsíce dřevem prorůstat. Po tomto období špalky vyjmeme z pytle a spodní řeznou plochou je zasadíme do připravených jamek, tak aby byly dvě třetiny dřeva pod povrchem země. Jamky je vhodné vyhloubit do nějakého tvaru, protože když hlíva špalky obrůstá, působí to velmi esteticky. Plodnice se v tomto případě objevují zpravidla na jaře a na podzim, po dobu maximálně 5 let v závislosti na tvrdosti dřeva. V letních měsících a v období sucha se doporučuje špalky vydatně zalévat.



hlíva ústřičná - 14 fotografií:
(Pleurotus ostreatus)
Foto č. 17946
(Pleurotus ostreatus)
Foto č. 17945
(Pleurotus ostreatus)
Foto č. 15146
(Pleurotus ostreatus)
Foto č. 12890
(Pleurotus ostreatus)
Foto č. 12889
(Pleurotus ostreatus)
Foto č. 12888
(Pleurotus ostreatus)
Foto č. 9455
(Pleurotus ostreatus)
Foto č. 9410
(Pleurotus ostreatus)
Foto č. 8524
(Pleurotus ostreatus)
Foto č. 6978
(Pleurotus ostreatus)
Foto č. 6975
(Pleurotus ostreatus)
Foto č. 3615
(Pleurotus ostreatus)
Foto č. 3385
(Pleurotus ostreatus)
Foto č. 3384


hlíva ústřičná - Možnost záměny za jinou houbu:

Jedlé houbyLéčivé a zdravotně prospěšné houby

pařezník pozdní (Panellus serotinus):

Pařezník pozdní mohou někteří méně zkušení houbaři zaměnit za hlívu ústřičnou. Pokud se však zaměří na třeň, dají se oba druhy velmi spolehlivě odlišit. Pařezník se vyznačuje krátkým zakrslým třeněm, který je posetý charakteristickými hnědooranžovými zrníčky, což u hlívy ústřičné neplatí.

Jedlé houbyVzácné nebo chráněné houbyLéčivé a zdravotně prospěšné houby

hlíva čepičkatá (Pleurotus calyptratus):

Hlíva ústřičná vyrůstá v početnějších trsech a její plodnice nejsou zahalené vélem. Tím se v mládí vyznačuje hlíva čepičkatá, která by navíc měla vyrůstat pouze na některých topolech.

Jedlé, velmi chutné houbyLéčivé a zdravotně prospěšné houby

hlíva plicní (Pleurotus pulmonarius):

Hlívu plicní prozradí menší subtilnější plodnice, většinou bělavá nebo světle šedohnědá barva klobouku a růst v teplejším období roku. Hlíva ústřičná vytváří robustnější plodnice s šedohnědými až šedomodrými klobouky a objevuje se naopak v chladnější části roku, především od října do listopadu.

Jedlé houbyVzácné nebo chráněné houbyLéčivé a zdravotně prospěšné houby

hlíva nálevkovitá (Pleurotus cornucopiae):

Hlíva nálevkovitá vyrůstá od května do září, voní nasládle moučně, mívá nejčastěji nálevkovité klobouky a vyznačuje se dlouze sbíhavými a na bázi síťovitě pospojovanými lupeny. Hlíva ústřičná vyrůstá od října do dubna, voní houbově, její klobouky jsou nejčastěji ledvinovité nebo vějířovité a lupeny nebývají na bázi tak výrazně žilnatě pospojované.



hlíva ústřičná - Info na Wikipedie



  • Fotografie pro publikování

    V případě zájmu o publikování fotografií můžete použít formulář - Objednávka nebo e-mail.

  • Fotografie pro osobní potřebu

    Fotografie, které jsou označené jako online, můžete použít pro soukromé účely. Jedinou podmínkou je, že se jedná o neveřejné použití. Cena je dobrovolná - stanovte ji podle svých možností a vlastního uvážení. Peníze můžete poslat na účet č.: 213637566 / 0600. Za jakoukoliv částku Vám děkuji. Jiří Bohdal
Objednávka
Obchodní podmínky
Houbařské přednášky:
Houbařské přednášky

  Pro prohlížení fotografií doporučujeme celoobrazovkové zobrazení - klávesa F11.