Pýchavka obecná:

Pýchavka obecná patří k nejhojnějším kosmopolitním houbám, se kterými se u nás můžeme setkat v jehličnatých i listnatých lesích, ale i v křovinách, parcích a na dalších místech. Objevuje se jednotlivě i ve skupinách, vyrůstá ze země nebo ze zbytků dřeva a fruktifikuje od konce června až do prosince.

Popis: Plodnice jsou 20-90 mm vysoké, 20-40 mm široké a vyznačují se kulovitou nebo mírně zploštělou horní plodnou částí a válcovitým, směrem k bázi zužujícím se třeněm. Jejich povrch je jemně ostnitý, v mládí bílý, později bělavě šedý, v dospělosti až šedohnědý. Ostny jsou kuželovité, 1-2 mm vysoké a bývají olemovány drobnými zrnky. Gleba je zpočátku bílá a pevně dužnatá, později měkne, zbarvuje se do žlutoolivova a ve stáří prašně vatovatí a hnědne. Zaměnit ji můžeme za ostatní druhy pýchavek, případně za prášivky, což jsou rovněž jedlé houby z rodu Bovista. Méně zkušení houbaři mohou pýchavky zaměnit snad jen za jedovaté pestřece.

Využití: Všechny druhy pýchavek představují jedlé a dobře poznatelné houby, takže je škoda, že se jim mnozí houbaři vyhýbají. Ke konzumaci se doporučují pouze mladé plodnice, které jsou uvnitř bílé. Starší plodnice s nazelenalým či nažloutlým teřichem již k jídlu nejsou vhodné.

Pýchavka obecná - Možnost záměny za jinou houbu: