Tařice skalní:

Vytrvalá bylina z čeledi brukvovitých (Brassicaceae) vysoká 10-30(-40) cm, od hustých hvězdovitých chlupů celá měkce šedoplstnatá; lodyha přímá nebo vystoupavá, jen v horní části chudě větvená; listy přízemní růžice přezimující, řapíkaté (řapíky dlouho vytrvávají i po zaschnutí listů, takže je jimi mohutná dřevnatějící kořenová hlava hustě pokrytá), lodyžní přisedlé a výrazně menší; zlatožluté čtyřčetné květy vyrůstají v krátkých, chocholičnatě uspořádaných hroznech; plody jsou obvejčité šešulky. Kvete v dubnu a květnu. Roste na suchých a slunných skálách bez ohledu na jejich chemismus a výživnost, od kyselé ruly a žuly přes bazický čedič a vápenec až po ultrabazický hadec, druhotně i na zdech hradních zřícenin, nesnáší pouze zastínění. Naším územím prochází severní hranice jejího areálu, z několika poddruhů rozšířených zejména ve Středomoří zde roste pouze subsp. arduini (Fritsch) Dostál. Vyskytuje se zejména v kaňonovitých říčních údolích, v Čechách hlavně na Ohři, Vltavě, Berounce, Otavě, Lužnici a Sázavě, na Moravě na Dyji, Oslavě a Jihlavě, mimo tato údolí jen ve výrazně skalnatých oblastech, jako jsou České středohoří, Pálava nebo Moravský kras. Často se pěstuje na skalkách jak v přírodní formě, tak v několika okrasných kultivarech, občas zplaňuje. Zvláště chráněný druh – ohrožený.