Střevíčník pantoflíček:

Představovat veřejnosti střevíčník pantoflíček je v podstatě nošením dříví do lesa – je to druh, se kterým byl každý seznámen již ve vlastivědě na základní škole, když paní učitelka chtěla uvést jeden příklad chráněné rostliny. Je to jediný zástupce našich orchidejí, který se velikostí květu vyrovnává tropickým druhům; bohužel tento květ bývá na lodyze nejčastěji jen jeden, zřídka dva, výjimečně i tři. Rostlina je vytrvalá, celá pýřitě chlupatá, s přímou, nevětvenou, 15-50 cm vysokou lodyhou; listy vejčitě kopinaté, objímavé, zřasené; okvětí je tvořeno čtyřmi hnědočervenými úzce kopinatými lístky a žlutým vydutým pyskem bačkůrkovitého tvaru, který dal rostlině název snad ve všech jazycích; plod je tobolka. Kvete v květnu a červnu. Roste na křovinatých stráních a ve světlých listnatých lesích od nížin do podhůří, obvykle na vápencích nebo opukách; u nás roztroušeně až vzácně, nejčastěji v Bílých Karpatech, kde ho najdete i ve znaku tamější CHKO. V Červeném seznamu cévnatých rostlin ČR je řazen mezi druhy silně ohrožené (C2), ve stejné kategorii je také chráněn zákonem; navíc je chráněn i mezinárodní úmluvou CITES. Je ohrožen především vyrýpáváním, neboť je velice dekorativní, a navíc je o něm známo, že je na rozdíl od většiny našich zástupců čeledi vstavačovitých vázán na symbiózu s houbovými vlákny pouze v mládí, a v dospělosti je ho tedy možné úspěšně přesazovat.