špička páchnoucí:

Když se řekne špička, představí si mnohý houbař jedlou houbičku, kterou si občas přidá do polévky. S houbami to bohužel není tak jednoduché jak se někdy zdá, také mezi špičkami naleznemo vícero druhů, navíc v drtivé většině nejedlých.

Špička páchnoucí ponechá praktické houbaře v absolutním klidu, již ze samotného názvu je totiž patrné, že bude ke sběru jen těžko lákat:-)
Vyznačuje se nepříjemným pachem po hnijícím zelí, podobně jak je tomu u penízovky věštecké.
Tato špička roste nepříliš hojně na dřevě některých listnáčů, téměř vždy ve skupinkách. Vyznačuje se žlutohnědým až červenohnědým kloboukem, červenohnědavými lupeny a žlutohnědým, na bázi až téměř černým třeněm.