sírovec žlutooranžový:

Sírovec žlutooranžový roste s oblibou na ovocných stromech, ale také na akátech, topolech, vrbách, bucích a dubech. V mládí je nádherně žlutooranžově zbarvený a doslova tak svítí na dálku. Nalézáme jej zpravidla v trsech, klobouky vyrůstají často střechovitě nad sebou a dokáží narůst do úctyhodných rozměrů.

Na sírovce se můžeme vypravit již počátkem května a nalézt se dá ještě v listopadu. Jedná se o poměrně chutnou houbu, ze které si někteří houbaři připravují řízky nebo dokonce falešné pečenáče. Ke konzumaci se doporučují pouze mladé a šťavnaté plodnice, ty starší jsou již nepoživatelné.

Některé charakteristické znaky: Polokruhovitý, bokem přirostlý, žlutooranžový až žlutý klobouk, sírově žluté póry a nakyslá dužnina.

Možnost záměny: Některé starší plodnice by se daly zaměnit za přiměřeně jedlý vějířovec obrovský, který většinou napadá kořenový systém buků a který se vyznačuje spíše žlutohnědým zbarvením klobouku, bělavými póry a zcela odlišnou vůní.
Vzhledem k celkovém zbarvení plodnic, je sírovec v podstatě nezaměnitelný.
V úvahu připadá pouze dosti vzácný sírovec horský, který vyrůstá ve vyšších polohách na jehličnanech.