Sasanka pryskyřníkovitá:

Vytrvalá bylina z čeledi pryskyřníkovitých (Ranunculaceae) vysoká 10-20 cm s dlouze válcovitým podzemním oddenkem, z něhož vyrůstají dlouze řapíkaté trojčetné listy a květonosné lodyhy nesoucí v horní čtvrtině 3četný přeslen kratičce řapíkatých listenů tvarově napodobující list (vypadá to, jako když květní stopky vyrůstají ze středu listů); květy 1-2, vzácně až 4, obvykle s 5 žlutými, na vnější straně chlupatými okvětními lístky a velkým počtem tyčinek a jednoplodolistových pestíků, které po odkvětu dozrávají v kulovité souplodí nažek. Kvete od března do začátku května, ještě před plným olistěním stromů, v létě nadzemní části odumírají. Roste ve vlhčích listnatých hájích a křovinách, v lužních lesích, vzácně i na loukách podle břehů řek od nížin do podhůří, na horách jen výjimečně, a pouze v suťových lesích; u nás se vyskytuje roztroušeně až vzácně především v teplých oblastech, na značné části území chybí. Je dosti – potenciálně až smrtelně! – jedovatá (podobně jako další příbuzné druhy obsahuje protoanemonin), otrava se projevuje bolestmi břicha, zvracením a průjmem; rovněž dráždí pokožku a sliznice a poškozuje ledviny.
Pozn.: V odkvetlém stavu se často zaměňuje za sasanku hájní, která je o něco statnější, kvete bíle a je u nás na celém území s výjimkou nejvyšších horských poloh hojná; nejjednodušší způsob jejich rozlišení je podle řapíků listenů, které jsou u sasanky pryskyřníkovité křídlaté a jen několik málo milimetrů dlouhé, kdežto u sasanky hájní nekřídlaté a vždy přes 1 cm dlouhé.