Řepeň polabská:

Jednoletá robustní drsně chlupatá bylina z čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae) vysoká 20-80(-120) cm; lodyha přímá, často bohatě větvená, hnědofialově čárkovitě skvrnitá; listy dlouze řapíkaté, 3(-5)laločné, na okraji hrubě pilovitě zubaté, s bází uťatou nebo srdčitou, jen těsně u řapíku klínovitou; úbory jednopohlavné, uspořádané v krátkých hroznovitých květenstvích: na vrcholu složeného květenství úbory samčí, polokulovité až kulovité, mnohokvěté, pod nimi úbory samičí, výrazně odlišné od obvyklé představy o hvězdnicovitých rostlinách, tedy typu pampelišky nebo kopretiny – jsou pouze dvoukvěté, květy jsou úplně uzavřené uvnitř zákrovu, jehož listeny srůstají v tvrdý, za plodu dřevnatějící, asi 2 cm dlouhý elipsoidní útvar s hustými osténky připomínající plod durmanu, na jehož vrcholu jsou dva zobánky, kterými prorůstají čnělky; na rozdíl od jiných zástupců rodu má zákrovy včetně osténků a zobánků hustě dlouze štětinatě chlupaté a téměř všechny osténky na špičce háčkovitě zahnuté; plody jsou nažky bez chmýru, trvale uzavřené v zákrovu. Kvete od srpna do října. Roste na březích řek, náplavech, okrajích komunikací, obnažených rybničních dnech nebo jako plevel na kompostech, v zelinářských zahradách a okopaninách; pochází z Kanady, k nám se dostal z Německa podle Labe (pprvé zaznamenán v Děčíně roku 1851), nyní je od Děčína po Kolín místy hojný, roztroušeně roste i dále proti proudu Labe a v dolním Poohří a Povltaví, na Moravě na dolních tocích Dyje a Moravy, mimo větší toky se vyskytuje jen ojediněle, např. v Podkrušnohorské a Ostravské pánvi. Semena jsou olejnatá, ale kvůli obtížnosti sklizně a zpracování se nepěstuje; mladé listy jsou jedovaté. V Červeném seznamu cévnatých rostlin ČR je řazena mezi vzácnější druhy vyžadující pozornost (C4).