pýchavka ježatá:

Vzácnější druh pýchavky, která v některých oblastech naší země zcela chybí. Roste od června do října v listnatých nebo smíšených lesích a vyhovuje jí především vápencový podklad. Od jiných pýchavek se liší dlouhými ostny, z čehož také pramení její výstižný český, ale vlastně i latinský název.
Všechny druhy pýchavek jsou jedlé, sbíráme je ale pouze tehdy, pokud jsou uvnitř bílé. Jakmile začnou žloutnout nebo zelenat, tak se již ke konzumaci nehodí.