Pumpava obecná:

Jednoletá až dvouletá, odstále chlupatá, nepříjemně páchnoucí bylina z čeledi kakostovitých (Geraniaceae); lodyha větvená, poléhavá, vystoupavá nebo přímá, 20-50 cm dlouhá; listy zpočátku v přízemní růžici, která později odumírá, lodyžní listy střídavé nebo růžicovitě nahloučené, řapíkaté, zpeřené, s lístky 1-2x peřenoklanými; květenství je zdánlivý okolík s obvykle 3-8 květy, jejichž stopky jsou za květu vzpřímené, za plodu se prodlužují a sklánějí dolů a přitom se na konci hákovitě ohýbají, takže plody směřují vzhůru; květy obvykle pravidelné s korunními lístky stejnoměrně růžově zbarvenými, existují však i variety s květy souměrnými a s tmavšími nebo světlejšími skvrnami na bázi korunních lístků, nebo celými bílými; plody jsou zobanité („čapí nůsky“), až 4 cm dlouhé, po dozrání se rozpadají na 5 jednosemenných plůdků s dlouhou šroubovicovitě se zkrucující osinou, která reaguje zkrucováním a napřimováním na změny vlhkosti a zavrtává tím semena do země. Kvete prakticky celou vegetační sezónu, od dubna do října. Roste na polích a zahradách, v ruderalizovaných trávnících, podle cest, na železničních náspech a nádražích a na rumištích; k nám byla již dávno zavlečena patrně ze západní či jižní Evropy a zcela zdomácněla, nyní je běžným plevelem na většině území, chybí pouze v polohách nad 750 m n.m. Je to léčivka se svíravým a krev stavícím účinkem, používaná např. při silné menstruaci nebo proti hemeroidům, ovlivňuje i krevní tlak.
Pozn.: Plůdky pumpavy lze použít k výrobě jednoduchého hygrometru – přístroje na měření vlhkosti vzduchu: stačí připevnit plůdek na papír, osinu nechat volnou a přikreslit k ní stupnici, a pak si jen zapamatovat, jaké počasí signalizuje která poloha osiny – je to stejný princip, na kterém funguje známá panenka a panáček v domečku.