Ptačinec bledý:

Jednoletá nebo ozimá bylina z čeledi hvozdíkovitých (Caryophyllaceae) vysoká 10-25 cm, nápadně bledě nebo žlutavě zelená; lodyhy vystoupavé či poléhavé, jednoduché nebo chudě větvené, s jednou podélnou řadou chlupů, někdy načervenalé; listy vstřícné, vejčitě kopinaté, dolní a střední řapíkaté, horní přisedlé; květenství vidlan, buď celý, nebo jeho koncové části klubíčkovitě stažené; květy krátce stopkaté (stopky nejvýše 3x delší než kalich) a silně redukované – korunní lístky chybějí nebo jsou výrazně zakrnělé, světle žlutozelené, tyčinky jsou obykle jen 1-3; plod je úzce vejčitá tobolka. Kvete v dubnu a květnu. Je to druh z okruhu známého, všude hojného plevelu ptačince prostředního čili žabince, s nímž bývá často zaměňován, i když klubíčkovitá květenství a chybějící koruny jsou ve srovnání s volnějšími květenstvími a obvykle dobře vyvinutými bílými korunami takřka celoročně kvetoucího ptačince prostředního znaky dosti nápadné, a až nepřirozeně bledá barva ho prozradí i z dálky. U nás je původní jen na jižní Moravě, kde roste obvykle na člověkem méně ovlivněných stanovištích než ptačinec prostřední, zejména na vátých píscích a ve světlých křovinách, proto byl v Červeném seznamu cévnatých rostlin ČR zařazen mezi druhy silně ohrožené (zvláště chráněný však není); v poslední době se však dosti výrazně šíří v městských trávnících nejen Moravy, ale i teplejších oblastí Čech, takže jeho vyškrtnutí z Červeného seznamu je pravděpodobně jen otázka času, a kdoví, zda nebude nakonec zařazen mezi invazní plevely.