pavučinec hnědofialový:

Rod pavučinců představuje nejobsáhlejší skupinu málo probádaných hub se kterými není radno si příliš zahrávat. Náš bývalý vynikající mykolog Jiří Hlaváček, který se těmto houbám věnoval, odhadoval, že by jich mohlo po celém světě vyrůstat okolo 2000 druhů. Popsáno jich bylo prozatím zhruba tisíc, avšak informace k nim jsou často nedostatečné, kusé a navíc se mnohdy liší.
I z tohoto důvodu není příliš vhodné využívat tyto houby v kuchyni. Pavučinec hnědoolivový je sice údajně jedlý a řekněme, že i poznatelný, ale v lesích roste celá řada jiných a snadno poznatelných hub. Fialový proužek na vrcholu třeně pod kloboukem a celkové vzezření tohoto pavučince, jej poměrně dobře odlišuje od ostatních druhů.

Popis: Klobouk 70-100 mm, třeň 70-110 krát 8-15 mm. Klobouk bývá vyklenutý, později plochý, slizský, vínově až purpurově červený, měděně hnědý, na okraji fialový. Lupeny jsou zpočátku žlutavé, žlutozelené až zelené, následně rezavé až skořicově hnědé, se zoubkatým ostřím. Třeň je válcovitý s velkou ohraničenou hlízou na vrcholu, nafialovělý, purpurově vláknitý, nížeji vínově hnědý, s bělavými až světle fialovými zbytky vela. Roste místy hojně v listnatých lesích, především pod buky a habry.

Poznámka: Popis použit z knihy Vladimíra Antonína "Encyklopedie hub a lišejníků"