muchomůrka Eliina:

Tuto vzácnější a jedovatou muchomůrku nalezneme na prosvětlených místech, v listnatých či ve smíšených lesích, v opadu listí. Přestože je dosti podobná muchomůrce slámožluté, vyznačuje se některými charakteristickými znaky, především válcovitým třeněm s výraznou hlízovitou bází, olemovanou ohraničenou pochvou a také snadno odstranitelnými, bělavými bradavkami na povrchu klobouku. Hlízovitá část s pochvou je často zakořeněna v půdě a není téměř vidět.
Plodnice dorůstají středně velkých rozměrů a objevují se většinou jednotlivě.