Mordovka písečná:

Vytrvalá nezelená parazitická bylina z čeledi zárazovitých (Orobanchaceae) vysoká 20-40(-60) cm; lodyha přímá, nevětvená, tlustá, voskově nažloutlá, nahoře nafialovělá; listy redukované na šupiny přitisklé k lodyze nebo mírně odstávající; celou horní polovinu výšky rostliny tvoří hustý válcovitý hrozen modrých (v různých odstínech – od světle blankytně modré až po tmavě modrofialovou) přisedlých květů; plod je tobolka. Kvete v červnu a červenci. Roste výhradně na suchých, slunných, často skalnatých stepních stráních s bazickým podložím (zásadité vyvřeliny, vápenec, spraš), kde parazituje na pelyňku ladním; u nás velmi vzácně, nejčastěji v Českém středohoří, Českém krasu, dolním Povltaví a pahorkatinách jižní Moravy, ojediněle i jinde, např. na Kadaňsku nebo Mělnicku. V Červeném seznamu cévnatých rostlin ČR je řazena do nejohroženější kategorie – rostliny kriticky ohrožené (C1), na seznamu zákonem zvláště chráněných rostlin však nepochopitelně chybí – jeho tvůrci, zdá se, na zárazy zapoměli: přestože všechny naše druhy jsou v různém stupni ohrožené, zákon z nich jmenuje jediný, a to zdaleka nikoli nejohroženější druh.
Pozn. 1: Rod mordovka byl vyčleněn z rodu záraza kvůli trubkovitým, 4-5cípým kalichům, ke kterým ještě přisedají 2 postranní listeny – zárazy v užším pojetím mají kalich tvořený pouze dvěma postranními celistvými nebo dvouklanými segmenty a bez listenů; všechny mordovky také kvetou modře, z našich záraz jen jedna.
Pozn. 2: Mordovka písečná je často zaměňována za poněkud subtilnější mordovku nachovou, rostoucí na stejných stanovištích, často i na stejné lokalitě – správné určení je obtížné a vyžaduje specialistu s lupou: jediný spolehlivý znak je v chlupatosti prašníků.