Mochna jarní:

Vytrvalá bylina z čeledi růžovitých (Rosaceae) tvořící nízké polštářovité trsy, rozrůstá se dceřinnými listovými růžicemi na koncích tenkých, řídce olistěných plazivých výběžků vyrůstajících z hlavní růžice; lodyhy jsou postranní (tj. vyrůstají z boku, nikoli ze středu růžice), 5-10 cm dlouhé, vystoupavé nebo vzácněji přímé; listy dlanitě složené – přízemní 5-7četné, lodyžní obvykle jen 3četné – s lístky klínovitě obvejčitými, zubatými, zelené, na líci lysé nebo jen krátce přitiskle chlupaté, na okraji a na žilnatině rubu (výjimečně i mezi žilkami) s delšími tuhými jednoduchými chlupy, což je nejdůležitější poznávací znak – jiné podobné mochny mají na rubu přítomny i chlupy hvězdovité, nebo jejich dlouhé chlupy mají na bázi několik krátkých štětinek (jakýsi „kříženec“ mezi dlouhým a hvězdovitým chlupem) nebo mají chlupy jemnější a hustší, i mezi žilkami – zkrátka bez dobré (řekněme 20x zvětšující) lupy (a také trochy zkušeností s jejím používáním) je určení leckdy nemožné; asi 1,5 cm velké žluté květy jsou v řídkém chudém květenství, kalichy mají odstále chlupaté a někdy i žláznaté; plody jsou nažky v souplodí na mírně vyklenutém květním lůžku. Kvete v dubnu a květnu. Roste na v místech s nízkou nebo neuzavřenou vegetací na suchých kamenitých stráních, skálách, písčinách, pastvinách, v lesních lemech a na okrajích cest; u nás častá v pahorkatinách teplých a středně teplých oblastí státu, v nížinách řidčeji, na horách jen výjimečně. Je to slabá léčivka používaná např. na hojení ran nebo proti průjmu.