lysohlávka česká:

Lysohlávka česká byla popsána poměrně nedávno v 80 letech minulého století naším mykologem Svatoplukem Šebkem. Podle nejnovější molekulární studie to však vypadá, že se jedná o pouhou varietu lysohlávky srbské (Psilocybe serbica). Poznáme ji podle vyklenutých až plochých, na okraji jemně rýhovaných, šedohnědých klobouků, které mívají často okrový nádech a ve stáří je zdobí zelenomodré skvrny, dále podle úzce připojených, šedohnědých lupenů a podle nepatrně pokroucených, vytáhlých, bělavě hnědých až šedohnědých třeňů. Vyrůstá poměrně vzácně, zpravidla pozdě na podzim, v době kdy se poprvé citelněji ochladí. Nalézt ji můžeme na rozkládajících se větvičkách a v opadu listí, na rudeálních místech.
Přestože patří k jedovatým houbám, může být i prospěšná. Využívá se v lékařství a údajně v ní byly objeveny i některé protirakovinné látky.
Vzhledem k tomu, že obsahuje psychoaktivní látky psilocin a psilocybin, je velmi vyhledávaná a oblíbená. Tyto látky způsobují halucinogenní stavy, nutno ovšem podotknout, že se jedná o stavy, které nemusí být vždy příjemné a že případné předávkování těmito houbičkami může být také dost nebezpečné.