lošák finský:

Lošákovité houby zahrnují několik zajímavých a krásných druhů, mezi které patří také druhy z rodu Sarcodon. Tento rod zahrnuje pouze několik málo druhů, které poznáme podle víceméně šupinatých klobouků, ostnitého hymenia (spodní část klobouku), nepásované dužniny a hnědého výtrusného prachu.
Lošák finský se výše uvedenými znaky také vyznačuje. Velikost některých dospělých plodnic dosahuje až 70 mm v průměru, klobouk je v mládí světle okrový až žlutohnědý, vyznačuje se víceméně ostrým okrajem se světlým až téměř bílým, zhruba milimetrovým obvodovým lemem, dále jemně plstnatým povrchem s přitisklými nevýraznými šupinami a hlavně přítomností načervenalých kapiček, po kterých při zaschnutí zůstávají na klobouku charakteristické ďolíčky. Důležitý znak představuje třeň, který činí tento druh v rámci rodu Sarcodon v podstatě nezaměnitelným. V horní části je zbarvený podobně jako klobouk, zatímco dole je šedozelený a na bázi často bělavý. Bělavá dužnina se vyznačuje víceméně moučnou vůní, neměnnou barvou s reakcí KOH a na bázi třeně šedozeleným zbarvením s namodralým nádechem. Ostny bývají zprvu bělavé, později hnědnou.
Starší plodnice svůj vzhled příliš nemění, ale postupně jim mizí bělavý obvodový lem okraje klobouku a v úplném stáří se mohou odlupovat šupinky. Nejstarší plodnice mohou vlivem suchého počasí úplně zčernat.

Možnost záměny: Pokud se zaměříme na výše uvedené znaky, neměli bychom tento lošák za jiný druh zaměnit. K nejpodobnějším druhům patří jiné lošáky z rodu Sarcodon. Liší se však různými znaky, například zbarvením třeně, ekologií, reakcí na KOH a samozřejmě mikroskopicky. Ani jeden druh z rodu Sarcodon není cítit po polévkovém koření Maggi!

Využití: Patří k nejedlým a zároveň nejvzácnějším houbám, které v několika zemích Evropy vůbec nerostou. Zasluhuje si naší nejvyšší ochranu.

Poznámka: Tento vzácný druh objevil Maroš Peiger, kterému tímto děkuji, že mne pozval na svoji lokalitu a umožnil mi, abych si jej odfotil.