Leknín bílý:

Vytrvalá vodní bylina z čeledi leknínovitých (Nymphaeaceae). Má silný, po bahnitém dně plazivý oddenek, z něhož vyrůstají dlouze řapíkaté listy s čepelí plovoucí na hladině nebo (při nedostatku místa) kornoutovitě pozdviženou a dlouze stopkaté velké bílé květy s 14-20tizubou žlutou bliznou (hlavní rozlišovací znak od leknínu bělostného, který je v Čechách častější - ten má bliznu jen s 8-12 zuby). Kvete od června do srpna. Roste ve stojatých nebo mírně tekoucích vodách v hloubce obvykle 70-150(-250)cm na nezastíněných místech chráněných před vlnobitím; u nás je původní v úvalech střední a jižní Moravy, v Čechách snad jen v Polabí, jinde jen jako pozůstatek výsadby. Často se pěstuje v mnoha odrůdách. Je slabě jedovatý, v lidové medicíně se užívá jako sedativum. Zvláště chráněný druh - silně ohrožený. V květomluvě znamená "Vzpomínáš ještě?"