Lebeda tatarská:

Jednoletá bylina z čeledi merlíkovitých (Chenopodiaceae) vysoká 20-60(-100) cm; lodyha přímá nebo poléhavá, zpravidla bohatě větvená, často červeně naběhlá; listy pomoučené, krátce řapíkaté, čepel úzce trojúhelníkovitá, nepravidelně laločnatě zubatá; květenství koncové, hustě klasovitě nahloučené, bezlisté nebo jen na bázi prolistěné, oproti jiným lebedám nápadně úzké a dlouhé, často i přes 10 cm; samičí květy s krovkami (u lebed jeden z nejdůležitějších určovacích znaků!) vejčitě kosníkovitými, v nejširším místě zpravidla s 1-2 zuby a na ploše s několika hrbolkovitými výrůstky, které jsou mnohdy vyvinuty jen na jedné straně nebo úplně chybí. Kvete od července do října. Roste na ruderálních plochách, v okolí hnojišť a silážních jam, podle silnic, při březích návesních rybníčků, na nádražích a v areálech průmyslových závodů, na půdách bohatých dusíkem a často mírně zasolených; u nás nepůvodní, trvale zdomácnělá, v poslední době ustupuje; v Čechách se vyskytuje vzácně, pouze v nejteplejší severozápadní části, nejčastěji na Žatecku, na Moravě je v teplé jižní části s výjimkou Bílých Karpat dosud hojná.