Kyčelnice cibulkonosná:

Vytrvalá bylina z čeledi brukvovitých (Brassicaceae) vysoká 30-60 cm; z konce plazivého oddenku vyrůstá přímá nevětvená lodyha zakončená jednoduchým hroznem květů; přízemní listy lichozpeřené se 2-3 jařmy kopinatých, na okraji pilovitých lístků, lodyžních listů vždy více než 5, jsou střídavé, dolní přízemním podobné, kratčeji řapíkaté, směrem vzhůru se postupně zjednodušují přes trojčetné až po jednoduché a přisedají; v paždí většiny listů s výjimkou několika nejspodnějších tmavě hnědofialové opadavé pacibulky sloužící k vegetativnímu rozmnožování (zajímavostí je, že je pomáhají šířit mravenci); hrozen na vrcholu s květy nahloučenými, po odkvětu se prodlužuje; květy čtyřčetné, světle fialové, růžové až bělavé; plody jsou šešule, dozrávají však vzácně – druh se rozmnožuje převážně vegetativně, na silně zastíněných stanovištích rostliny ani nekvetou a rozmnožují se výhradně pacibulkami. Kvete koncem dubna a v květnu, rozkvétá zhruba v době, kdy její příbuzná kyčelnice devítilistá již odkvétá. Roste v květnatých bučinách a smíšených lesích se zastoupením buku, na stinných, vlhkých, humusem bohatých stanovištích; u nás roztroušeně na většině území s těžištěm v podhorském stupni, o něco častěji než kyčelnice devítilistá – obecně lze říci, že tam, kde najdeme kyčelnici devítilistou, bude téměř určitě i cibulkonosná, obráceně to však neplatí. Třebaže nepatří mezi úplně běžné druhy, v Červeném seznamu cévnatých rostlin ČR uvedena není.