Kosatec bezlistý:

Vytrvalá bylina z čeledi kosatcovitých (Iridaceae) vysoká 10-50 cm se silným oddenkem, z něhož vyrůstá obvykle 3-5květá, vzácně jen jednokvětá přímá lodyha, jen dole chudě větvená; navzdory svému druhovému jménu listy má, ty však nevyrůstají na květonosné lodyze, ale na sterilních bočních výhoncích oddenku; listy jsou přibližně zdéli lodyhy, tuhé, lysé, sivozelené, bez rozlišené lícní a rubové strany, a mají pro kosatce typický mečovitý či spíše vzhledem k mírnému zakřivení šavlovitý tvar; květy fialové či modrofialové s červenohnědým žilkováním, okvětí má 6 cípů, z nichž 3 vnější jsou obloukem vykloněné z květu dolů a nesou nápadný kartáček bílých mnohobuněčných chlupů, a 3 vnitřní jsou naopak k sobě skloněné a tvoří jakousi stříšku nad středem květu; plod je trojpouzdrá tobolka. Kvete hlavně v květnu, s mírným přesahem do sousedních měsíců. Roste na skálách, skalních stepích a slunných stráních se zásaditou půdní reakcí, u nás jen ve středních Čechách a Českém středohoří. Jeho vnitrodruhové členění je problematické, obvykle se u nás rozeznávají tři poddruhy, lišící se počtem květů, poměrem délky listů ku lodyze a tvarem tobolky; dva z nich jsou v Červeném seznamu cévnatých rostlin řazeny k taxonům kriticky ohroženým (C1) a jeden k silně ohroženým (C2), zákonem je chráněn bez rozlišení poddruhů jako rostlina silně ohrožená. Jako ostatní naše kosatce je slabě jedovatý, jeho oddenek vyvolává zvracení a průjmy.