hřib koloděj:

Hřib koloděj patří k oblíbeným jedlým houbám, vyrůstajícím v období zhruba od května do října. Nalezneme jej pod některými listnatými stromy, především pod lípami, duby a buky, často i mimo les, například v parcích, na hřbitovech a na jiných podobných místech.

Přestože patří k jedlým houbám, může nám způsobit nepříjemné zdravotní obtíže. Zaprvé si příliš netyká s alkoholem a zadruhé vyžaduje delší tepelné zpracování, podobně jako například některé václavky. Pokud z něho budeme připravovat smaženici, bramborovou polévku nebo nějakou omáčku, tak jej obvykle zpracujeme dostatečně, problém však může nastat při smažení řízků. Pokud koloděje nakrájíme na silnější plátky a nedostatečně je prosmažíme, je velmi pravděpodobné, že zažijeme bezesnou noc. Otravy se projevují žaludeční nevolností.

Jak koloděje poznáme?
Jedná se o velmi variabilní druh hřibovité houby, který je podobný dalším modrajícím hřibům, konkrétně hřibu kováři a hřibu Quéletovému. Hřib koloděj by měl mít na svém třeni drobná očka (síťku), což je patrné především v jeho horní části. Tím se liší od kováře, který má třeň posetý drobnými červenými zrníčky a také od hřibu Quéletového, jehož třeň pro změnu zdobí jemné nenápadné a načervenalé šupinky.
Všechny tyto hřiby se vyznačují intenzivním modráním dužniny při poranění a platí u nich zásada delší tepelné úpravy.