hřib dubový:

Hřib dubový zná dobře asi každý z houbařů. Patří společně s hřibem borovým a hřibem kovářem k nejranějším hřibovitým druhům, takže nás dokáže potěšit někdy již začátkem května. Roste nejen pod duby, ale dá se objevit také pod buky, lípami a výjimečně i pod jehličnany.

Houbaři jej často zaměňují za hřib smrkový, od kterého se liší především jiným povrchem klobouku a třeně. Vcelku jednoduše se to dá poznat u mokrých plodnic po dešti. Hřib smrkový se leskne a láká tak pozornost už na dálku, zatímco hřib dubový se vzhledem ke svému jemně plstnatému povrchu klobouku téměř neleskne. Třeň se liší síťkou, která je u hřibu dubového podstatně výraznější a připomíná očka u záclony.

Kuchyňské využití je stejné jako u hřibu smrkového. Dá se využít na všechny možné způsoby a doporučuje se především k sušení.