Hrachor hlíznatý:

Vytrvalá poléhavá nebo popínavá bylina z čeledi bobovitých (Fabaceae)s lodyhami dlouhými 20-110 cm; listy jsou sudozpeřené, pouze s jedním párem lístků, zakončené větvenou úponkou. Kvete od května do srpna tmavě růžovými, překrásně sladce vonnými květy, vyrůstajícími v chudých hroznech. Jméno má podle kořenových hlízek velikosti a přibližně i chuti lískových oříšků, které lze jíst syrové i vařené. Roste jako plevel na polích a v zahradách, na úhorech, náspech silnic a železnic i v trávnících na sídlištích; preferuje sušší slunná stanoviště na bazických podkladech. V nižších a teplejších oblastech našeho státu je hojný, chybí na horách a v jižních Čechách. Přestože u nás patří mezi běžné druhy, není naší původní rostlinou – byl k nám zavlečen (pravděpodobně z jihovýchodu) v dávných dobách a zcela zdomácněl.