čirůvka topolová:

Mezi nejprospěšnější houby s léčivými účinky patří houby dřevokazné, které jsou bohužel většinou nejedlé. Existuje však celá řada dalších hub, které se navíc dají konzumovat. Patří mezi ně také výborná, i když trochu nevzhledná čirůvka topolová.
Lze ji doporučit především diabetikům, alergikům a lidem trpícím ischemickými chorobami.

Jak ji poznáme? Při identifikaci této čirůvky je důležitý její biotop, existuje totiž několik dalších více či méně podobných čirůvek a některé z nich jsou dokonce jedovaté. Čirůvka topolová roste pod některými druhy topolů a vzácně se může objevit také pod vrbami. Daří se jí především podél vodních toků, ale i v sadech, parcích a lužních lesích. Rozhodně ji nehledejte pod jehličnany, kde byste jí mohli zaměnit za některé jedovaté druhy!

Charakteristická je její výrazná okurkově moučná vůně a v podstatě i chuť.
Roste téměř vždy v početných skupinách a daří se jí ve spadu listí i v trávě, kde často splývá s okolím.
Barva klobouku je poměrně variabilní, můžete objevit "topolky" s klobouky téměř žlutými, hnědooranžovými nebo kaštanově hnědými a na okraji po celém obvodu téměř vždy světlejšími. Třeň je v mládí bílý, později se někdy zbarvuje dohněda, lupeny jsou zprvu bílé, v dospělosti se vyznačují červenohnědým odstínem a rezavými skvrnkami.

Vypravit se na ni můžete od září do počátku prosince