čirůvka májovka:

Májovky patří mezi velmi oblíbené jarní houby, které využívají i zapřísáhlí odpůrci jiných lupenatých druhů. Můžeme z nich připravit vynikající bílé omáčky a výborné jsou rovněž ve volském oku.

Zkušenější houbaři je jen těžko zamění, laik je ale zaměnit může a tyto záměny mohou mít dokonce tragické následky. Pokud se na ně zaměříme koncem dubna nebo počátkem května, nemělo by nám hrozit téměř žádné nebezpečí záměny. Opatrnější bychom měli být počátkem června, kdy už májovky většinou nerostou, přesto se však nalézt ojediněle dají a můžeme je dokonce objevit společně s prvními plodnicemi vláknice začervenalé, která je prudce jedovatá a může v některých případech májovky částečně připomínat.

K charakteristickým znakům čirůvky májovky patří velmi husté lupeny, jež jsou natolik husté, že připomínají listy zavřené knihy. Nezaměnitelná je rovněž jejich výrazně moučná vůně, která je velmi charakteristická. Třeň, dužnina a lupeny jsou bělavé nebo okrově nažloutlé, klobouk může být čistě bílý, okrově žlutý nebo téměř žlutý (žlutá forma).

Májovky rostou velmi hojně, většinou v početných seskupeních, v takzvaných čarodějných kruzích. Daří se jim na loukách, v sadech, zahradách, parcích, ale i na okrajích prosvětlených lesů.
Rostou především v květnu, ale nalézt je můžeme ojediněle také na podzim. Doporučují se především alergikům, protože tlumí alergické projevy.